17/02/2022
Pár slov o nás:
Jmenujeme se Milada, Markéta a Kateřina, žijeme ve Francii a máme dohromady 8 dětí, 4 kluky a 4 holčičky, ve věku 2-11 let. Od malička se jim snažíme předat lásku ke knihám, k českému jazyku a české kultuře.
Všem třem nám v zahraničí chyběly hlavně české knihy. Kateřina s Miladou knihkupectví Knihy bez hranic založily v říjnu 2021, Markéta se k nim přidala o dva měsíce později. Každá jsme jiná, Milada má v práci na starosti import – export, Markéta pracuje jako projektová manažerka a Kateřina učila na štrasburské univerzitě češtinu a pracovala jako asistentka programu Erasmus. Své síly jsme spojily a máme velkou radost, že můžeme „přinést“ české knihy a českou kulturu do domácností po celém světě.
Kateřina
Kateřina jako malá milovala pohádky a různé příběhy. Ráda a často je četla a také poslouchala – v té době ještě z gramofonových desek, později s magnetofonu 😊. Láska k literatuře ji provázela až do dospělosti, proto se rozhodla studovat obor bohemistika (český jazyk a literatura). Během studií učila češtinu pro cizince a měla tak možnost poznat různé národnosti a kultury. V Praze se seznámila se svým budoucím manželem, Francouzem, který tu byl zrovna na týdenní studentské výměně. Po nějaké době za ním vyjela přes Erasmus do Paříže a ve Francii už zůstala. Dnes žijí ve Štrasburku a vychovávají spolu 4 děti.
“S narozením nejstarší dcery jsem si uvědomila, že pořádně neznám dětské říkanky a na některá česká slova si po letech života v zahraničí nemohu vzpomenout. V té době jsem začala pravidelně číst knihy v češtině, abych si obohatila slovní zásobu. Rodinu a kamarády jsem žádala, aby mně i dceři k Vánocům nebo k narozeninám kupovali jenom české knihy. A tak se mi postupně začala česká knihovna rozšiřovat. Přibyly i audio pohádky, filmy a pohádky v češtině (s anglickými titulky, aby se na filmy mohl dívat i manžel 😊) Dnes máme doma menší české knihkupectví.”
Milada
Milada žije 14. rokem ve Francii. Odmalička je nadšenou čtenářkou.“ Číst jsem uměla ještě před nástupem do školy skoro v 7 letech. Učitelky toho zneužívaly a nechávaly mě předčítat ostatním dětem.“ Jejím mottem by mohlo být zelené rčení Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Postupně se naučila anglicky, německy a francouzsky. Rozumí italsky a trochu španělsky. Jednou v Itálii jsem seděla u večeře se svým šéfem, jeho manželkou a bratrem. “S hrůzou jsem zjistila, že se zrovna přede mnou baví o hemeroidech.“ Dodává : “ O každý jazyk, který ovládám, se snažím pravidelně pečovat. Češtinu jsem však až do narození prvního dítěte dost zanedbávala. Razila jsem spíše metodu číst knihu v tom jazyce, ve kterém byla napsaná. Kvůli dětem chci ale číst víc v češtině a udržovat tak svoji mateřštinu ve formě. Snad se mi podaří předat lásku v češtině a ke knihám i jim. Zatím je to, zdá se, na dobré cestě.
Milada vystudovala fakultu humanitních studií v Praze.“ Na fakultě nám říkali, že nás naučí číst a psát. Samozřejmě měli na mysli odborné texty, o jejichž čtení a psaní celé studium skutečně bylo.“ Místo studia žurnalistiky se rozhodla následovat svého budoucího manžela. Než zakotvili ve Francii, absolvovali ještě několikaměsíční pobyt ve Spojeném království. Po studiích vyšší odborné školy ve francouzském Štrasburku získala zkušenosti v logistice a mezinárodní distribuci.
Markéta
Poslední přírůstek do skupiny Knihy bez hranic. V zahraničí žije již téměř 20 let, ale domov pro ni stále zůstávají Východní Čechy, kam se pravidelně vrací za svojí rodinou. Po ukončených studiích na VŠE v oboru Mezinárodní vztahy ji pracovní příležitost zavála do Německa, kde našla svůj životní mezinárodní vztah. “Setkání s prvním Francouzem v mém životě se mi stalo doslova osudným,” směje se Markéta. “Francouzský šarm sice zafungoval až po delší době, už mě ale nepustil.” Ve Francii žije s přestávkami 12 let, s manželem vychovávají dvojčata, dva kluky. “Žijeme velmi pestrý kosmopolitní život, vážím si této šance. Naši kluci mluví plynně 3 jazyky – jejich mateřština je čeština, našim rodinným jazykem je francouzština a oba chodí do anglické školy.” Vícejazyčnost považuje Markéta za tvrdou dřinu. “Není to náhoda ani samozřejmost. Bez pravidelného čtení, filmů, písniček, her a všech prázdnin strávených v Čechách by kluci již nyní česky nemluvili.” “Od malička jsem ležela v knihách a snažím se tuto zálibu probudit i ve svých dětech, i když konkurence se smartphony, internetem a gamingem je velmi tvrdá,” směje se. Knihy bez hranic je skvělá možnost, jak propojit komunitu Čechů žijících v zahraničí a rozšiřovat tím přístup k našemu jazyku, kultuře, zábavě a přirozeně si vyměňovat zkušenosti z českého života po celém světě.
