16/04/2026
Dnes něco trochu jiného. Na obrázku vidíte videorekordér Sony Betamax SL-8000E. Formát se dostal na trh v roce 1975 jako vůbec první domácí přístroj tohoto druhu, jenže už o rok později představilo JVC svůj konkurenční formát VHS. Ten sice nabízel horší kvalitu obrazu i zvuku, ale vynahradil si to jinde: na kazetu se vešly dvě hodiny záznamu oproti jedné hodině u Betamaxu. JVC navíc nabídlo otevřené licenční podmínky a umožnilo výrobu VHS prakticky komukoliv, mj. firmám Hitachi, Mitsubishi, Sharp nebo Panasonic. Ceny klesaly, videopůjčovny se plnily kazetami VHS a Sony nakonec v roce 1988 kapitulovalo a samo se pustilo do výroby přístrojů VHS. Také u nás měli mimochodem někteří nešťastníci Betamax, hlavně ti, kteří se k videorekordéru dostali ještě hluboko v socialismu na začátku osmdesátek.
Najít paralelu s hrami není těžké, i v herním průmyslu samozřejmě známe válku platforem a proprietární formáty. Zmínit můžeme 3DO, jehož otevřený formát ovšem k úspěchu nevedl, vlastně právě naopak. A vzpomenout můžeme také různé další proprietární formáty jako jsou miniDVD na GameCube nebo GD-ROMY pro Dreamcast. Také Sony s nimi dále experimentovala, viz třeba UMD na PSP nebo speciální paměťové karty na Vitě.
Najde se tu někdo, kdo měl Betamax? Nebo dokonce jeho fanoušek?
