02/12/2014
Nejvýznamnější dodavatelé a zpracovatelé surového jantaru
Za rodiště jantaru se považuje Litva a Polsko, avšak jeho průmyslová těžba se v těchto zemích téměř neprovádí. Přibližně 90 % veškerého jantaru na světovém trhu pochází ze západní části Kaliningradské oblasti (ruská exkláva na území bývalého Pruska), konkrétně z okolí městečka Jantaryj.
Jantar se nachází v zemské vrstvě nazývané modrá hlína. Tato zemina je přítomná na všech světových kontinentech. Zatímco ale v Kaliningradské oblasti lze tuto modrou hlínu těžit již od hloubky 5 m, v jiných geografických šířkách tato hloubka dosahuje v průměru 100 až 200 m, v Severní Americe dokonce 300 m. Těžba zeminy v takové hloubce a její průmyslové zpracování, se tak již nemusí vyplatit.
Jantar byl ceněným zbožím od nepaměti, stejně tak i historie jeho těžby. Zpočátku těžba probíhala ve formě přímého sběru na písčitém pobřeží Baltského moře. V současnosti je těžba prováděna pomocí gigantických exkavátorů, které skladují jantaronosnou hlínu na velkou hromadu. Po té výkonné vodní trysky rozmělní modrou hlínu v bláto. V tomto tekutém stavu je hlína dopravována výkonnou pumpou a potrubím přímo do hlavní budovy jantarového kombinátu. Jelikož je jantar lehčí než voda, snadno vyplouvá na povrch bláta a zachycuje se ve filtrech. Největší kusy jantaru jsou filtrovány již v této fázi těžby.
Zdroj: http://www.jantar-eshop.cz/O-jantaru-a4_0.htm
Jantar je zkameněla pryskyřice starodávných stromů. Za normálních okolností pryskyřice rostlin se okysličuje a rozpadá. Ovšem v absenci kyslíku pryskyřice tvrdne, mění barvu ze světlo-žluté na oranžovou či hnědo-černou a zároveň ztrácí na průhlednosti.1 Přesně to se stalo s pryskyřici v oblasti dneš…